Situace Romů v Praze

V listopadu minulého roku Rada hl. m. Prahy rozhodla svým usnesením č. 1839 ze dne 27. 11. 2007 o zpracování studie Zmapování a analýza situace romské komunity na území hl. m. Prahy. Na základě tohoto usnesení byla mezi Centrem sociálních služeb Praha jako zadavatelem a Socioklubem - Sdružením pro podporu rozvoje teorie a praxe sociální politiky uzavřena smlouva o dílo k realizaci této zakázky. V květnu tohoto roku pak společnost Socioklub představila vypracovanou studii veřejnosti. Cílovou skupinou této analýzy byli zejména Romové, kteří žijí v obtížné sociální situaci a jsou buď ohrožení sociálním vyloučením, nebo se již ve stavu sociálního vyloučení nacházejí. A jaká je tedy podle této studie situace Romů v našem hlavním městě? Rozhodně lepší, než za jakou je obecně považována. Pražští Romové žijí většinou rozptýleně mezi ostatní populací. Jejich počet společnost Socioklub podle dostupných údajů odhaduje zhruba na 17 000. Přibližně jedna třetina z nich pak žije v šesti pražských lokalitách s větším podílem Romů. Zde je ovšem nutné podotknout, že žádné z míst s vyšší koncentrací Romů nemá charakter vyloučeného ghetta. Jedná se spíše o větší zahuštění romských rodin v určitých místech s plnou prostupností do veřejného prostoru a dostupné občanské vybavenosti a s různou sociální úrovní obyvatel. Drtivá většina takových lokalit je dlouhodobě osídlená a obývaná starousedlíky, pro které je charakteristický vyšší stupeň sociální integrace. Zajímavým fenoménem je též odchod některých méně úspěšných Romů mimo Prahu (např. severočeská města z důvodu nízkých cen bytů i životních nákladů). Současně tento vývoj předznamenává i změnu sociální struktury ve prospěch Romů dobře integrovaných a žijících mezi ostatní populací bez problémů.

Poměrně složitým matematickým výpočtem dochází Socioklub k přibližnému odhadu úrovně  nezaměstnanosti mezi pražskými Romy- 17 %. Toto číslo je pak dokonce nižší, než celostátní míra nezaměstnanosti ve skupině osob se základním vzděláním, která činí 19,6 %, což při odhadovaném počtu Romů v Praze znamená 1500 nezaměstnaných. Co se finančního příjmu týká, celou jednu třetinu příjmů u „problémových” romských domácností tvoří  „stálý plat v zaměstnání”, „sociální dávky” pak zajišťují přibližně srovnatelnou úroveň příjmů. „Důchod” dostává 15% domácností, „příležitostný výdělek” má 12% dotazovaných, „podporu v nezaměstnanosti” dostává 9%, „výživné” 4% respondentů. Rozšířené zneužívání soc. dávek a podpor, z kterého je tato etnická skupina často obviňována, se tak neprokázalo. Nízký je v Praze i počet vyplácených dávek pomoci v hmotné nouzi.

Pokud jde o problémy, které trápí nejvíc respondentů, mezi tři hlavní patří zejména „bydlení” (cca 23%),  „finanční problémy” (cca 22%) a „zaměstnání”(cca 20%).

Závažná jsou zjištění, která se týkají především bydlení. Překvapující je například vysoký počet 6 - 10 nájemníků na jeden byt u téměř u jedné čtvrtiny dotázaných. Zde se jedná pravděpodobně o důsledek sestěhování rodin po ztrátě vlastního bydlení. Zarážející je i fakt, že 6-10 lidí bydlí z jedné třetiny v bytech 2+1. S narůstajícím počtem členů domácnosti se přitom nezvětšuje automaticky i velkost bytu. Znepokojující  zprávou, vyžadující podrobnější analýzu, je též fakt, že z přibližného počtu šedesáti existujících romských občanských sdružení je zcela funkčních pouze něco kolem deseti.  Naopak povzbudivá je informace, že „rekvalifikaci” jsou silněji nakloněny osoby ve věku 23 až 29 let. Pozitivní je též fakt, že mladší ročníky (18-22 let) mají zcela zřetelně největší zájem ze všech sledovaných věkových skupin „hledat/ udržet si zaměstnání”. Dalším optimistickým údajem je zjištění, že většina dotazovaných (téměř 59%) neměla žádné problémy týkající se školy. V Praze je nadprůměrný podíl těch, kteří deklarují, že mají k Romům dobrý nebo stejný vztah jako k jiným skupinám obyvatel.

Zpráva kolektivu autorů společnosti Socioklub prokázala převážně dobrou či uspokojivou situaci Romů v Praze, stále probíhající začleňování této etnické skupiny do majoritní společnosti i vyšší zapojení do pracovního procesu. Přesto se některé rodiny při kumulaci bytových problémů, nezaměstnanosti, většího počtu dětí či zadluženosti dostávají  do velmi tíživé a komplikované situace, v nichž nezbytně potřebují aktivní sociální pomoc, terénní sociální práci a odborné poradenství. Tyto aktivity také Romové sami vysoce oceňují, váží si jich a dokáží je poměrně efektivně využívat. Praha má navíc dostatečné množství nástrojů i  pravomocí, aby dokázala zajistit lidsky důstojné podmínky pro život nejen pro chudobou ohrožené Romy, ale i příslušníky z řad majority či nově příchozí migranty.

Publikováno v únoru 2009.

Štítky: , ,

Tento článek byl vložen on Pátek, Srpen 21st, 2009 at 18.20 a je v rubrice 3. Vlastní články, 5. Romská problematika. Sledujte komentáře pomocí RSS 2.0. You can leave a response, or trackback from your own site.

Leave a Reply